Čtvrtek 24. června 2021, svátek má Jan
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 24. června 2021 Jan

Chci vědět, komu adresovat své stížnosti!

5. 06. 2009 14:05:51
Právě proto je mé rozhodnutí jednoznačné – k volbám do Evropského parlamentu rozhodně půjdu.

Upřímně, nepovažuji se za člověka, který by se o politiku nějak výrazněji zajímal. Jsem spíše profesně zaměřená a většinu času mi zabírá má práce. Přesto mi není jedno, kdo vládne v naší zemi ani jak bude vypadat Evropský parlament, kdo nás v něm bude zastupovat a co tam bude prosazovat. Otázka je, koho vlastně volit.

Vzala jsem do ruky hlasovací lístky – 33 kousků. To je, pokud nechcete výběru věnovat celé dni, poměrně hodně. Pravda, podívala jsem v minulých dnech také na reklamní volební spoty na ČT, což mi dost pomohlo, protože jsem hned věděla, koho nevolit. Pokud si politická strana ani nedovede nechat vyrobit spot na slušné úrovni, nezajímá mě. Co si mám myslet o jejím vedení, když nedokážou zařídit ani tak lapidární věc, jako televizní spot na úrovni? Co si mám myslet, když jejich „vyvolený“ nedovede ve spotu mluvit? Pohybuje se jako vosková figurína či robot, nepřítomně kouká Bůh ví, kam a pak z něj všechno leze „jak z chlupaté deky“ nebo se zcela nepřirozenou intonací. Mluvit na veřejnosti se zkrátka musí umět a existují kurzy rétoriky i mediální tréninky, kde se to páni politici mohou naučit. Nechci volit takové, kteří na sobě nedovedou v tomto smyslu zapracovat. Hodně to o nich říká. Nechci takové, kteří se nedovedou učit a nevidí své vlastní chyby. Nechci ani takové, kteří tvrdí, že na to nemají peníze (na drahé kurzy a tréninky) – protože jak pak mám věřit, že budou mít vůbec peníze na fungování své strany a prosazování slíbeného? Jak říkám, podívat se na ČT mi pomohlo a mé rozhodování velmi urychlilo. Věděla jsem, koho volit rozhodně nebudu. Prolistovala jsem hlasovací lístky a po té, co jsem ještě vyřadila i ty strany, které jsou jednoznačně proti mému přesvědčení, obálka se ztenčila o 10 lístků. Zbylo 23 stran, o kterých jsem valnou představu neměla. Sem tam jsem něco zaslechla, ale že bych mohla říci, že znám jejich programy, to ani náhodou.

Můj další výběr byl ovlivněn názvy stran. Lístky těch, jejichž názvy mne odradily na první „přečtení“, jsem rovněž vyřadila bez dalšího pátrání po jejich programu, tak jako skupinu těch, kteří nezvládli vytvořit slušný televizní spot. Pro mne to byly čtyři strany s názvy Humanistická strana, Moravané, Balbínova poetická strana a Koruna Česká. Dostala jsem se tedy k 19 hlasovacím lístkům, které jsem se rozhodla více či méně poctivě prověřit. Zjistit, co mi ty strany nabízejí a jestli bych mezi nimi našla takovou, která by mne oslovila.

Hledala jsem na internetu, protože je to pro mne nejrychlejší. Velmi rychle jsem pochopila, že se bude opakovat situace s televizními spoty. Některé webové stránky byly příšerné. Budiž, říkám si jako naprostý laik, každý máme jiný vkus a snažím se nehodnotit, že se mi stránky nelíbí vzhledem. Co však opomenout nemohu, to je nepřehlednost stránek. Nechci jako volič deset minut marně pátrat, kde vlastně má strana svůj program pro volby do EU. Nechci se proklikávat milionem různých rubrik a nesmyslů. Chci přijít na stránky a hned vidět, kde je umístěn program. To mě zajímá. Chci jasně vidět, kde jsou k dispozici základní informace o straně a chci si přečíst životopisy jejích kandidátů. A to vše pokud možno během velmi krátké doby, abych nemusela nic složitě hledat. Nepočítala jsem to, ale těch stran, které tato má kritéria nesplňují, bylo opravdu hodně. Odcházela jsem z jejich webů po pár minutách. Pokud mi nedokážou nabídnout ani přehledný web, dokážou zastupovat zájmy naší země v EU? Nevěřím, takže ne...

Odcházím i z těch webů, kde se sice dočítám program, ale s EU nemá nic společného. To je sice hezké, že se dozvím, jaký program má strana v rámci ČR, ale volby jsou do Evropského parlamentu. Nebo si snad některé strany myslí, že jsem blbeček a naletím na sliby, které nemohou kandidáti volení do EU nikdy (vzhledem ke svým pravomocem a působení) naplnit? Tak to také ne – nemohu věřit stranám, které mne považují za blba.

Jdu dál, procházím další weby, lístek po lístku. Dostávám se k těm, které sice program pro volby do EU mají a dokonce jsem ho i rychle našla, ale mají ho ve formě, kterou bych zřejmě zvládla napsat taky a to se považuji za naprostého politického laika. Nezajímají mě obecné řečičky! Pokud mi někdo v programu slibuje, že „zajistí snížení evropské byrokracie“, líbí se mi to. Ano, jsem pro všemi deseti! Ale přátelé, milí straníci, já chci slyšet, jak to chcete udělat! Alespoň jeden konkrétní návrh prosím.... Takže, sliby a návrhy bez konkrétních řešení jsem také poslala k čertu. Takový program mne neuspokojuje, protože netuším, co se za ním skrývá. Není důležitý jen cíl, ale v politice i cesta. A pro mne je velmi podstatné, jakým způsobem strana dosáhne toho, co mi jako voliči slibuje. Takže zase nic....

Pomalu začínám propadat beznaději. Já si snad nevyberu! Konečně se dostávám k těm stranám, jejichž volební programy mne nějakým způsobem oslovily a souhlasím s nimi. Bohužel, pochopitelně, málo kdy ve všem. Politika je kompromis, opakuji si. Zřejmě nenajdu stranu, která by mi vyhovovala zcela ve všem, ale měla by vyhovovat v tom, co je pro mne nejzásadnější. Hledám, poctivě pročítám. Podle svých vlastních priorit některé další vyřazuji, až mi zbylo v ruce 5 lístků. Z těch si vyberu. Bez mučení přiznávám, že kdyby koalice STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ, ALTERNATIVA neměla ve svém programu ANO pro Lisabonskou smlouvu, neváhala bych. Ve všem ostatním se mi tato strana opravdu líbí a jejich lídr na kandidátce, Ing. Jaromír Štětina, ještě víc. Kdyby alespoň v programu stálo, že chtějí na Lisabonské smlouvě úpravy, ale to tam bohužel není. Tohle je pro mě opravdu problém. Nechci, aby mělo vedení EU takové pravomoci, jaké Lisabonská smlouva navrhuje. A i když jinak se mi program této strany opravdu velmi líbí a jako člověk žijící na malé vesnici ho opravdu vítám, přes Lisabonskou smlouvu pro mne vlak nejede. Škoda...

V ruce mám poslední 4 lístky: Libertas.cz, Strana svobodných občanů, Nezávislí a Věci veřejné. Poslední jmenovaná má u mne malé plus – ví poměrně slušně, jak dělat dobrou kampaň. Jejich časopis se mi objevuje ve schránce už druhý měsíc a z obsahu soudě, ti lidé vědí, co dělají. Má to ale háček – na předsedu strany kandiduje Radek John. Nic proti němu osobně nemám, nakonec je to můj bývalý kolega, i když jsme v jedné redakci nikdy nepůsobili, jen v jedné televizi. Nějak ale nemám důvěru, i když jsem se opravdu snažila uvěřit, že jeho vstup do politiky je upřímný (br, to slovo je trochu zprofanované, ale myslím to v jeho nejlepším slova smyslu). Je to velmi dobrý marketingový tah, navrhnout na předsedu strany člověka, který se mnoho let podílel v televizi na odhalování korupce a nejrůznějších špinavostí této země. A byl v tom skutečně dobrý, u nás myslím, jednoznačně, nejlepší. Ale právě tato průhlednost onoho marketingového tahu mne odrazuje a nevoní mi. A to i přesto, že potvrzuje můj první dojem – Věci veřejné vědí, co je marketing a umí ho. Pro mne ale bohužel, zase nic.

Libertas.cz je asi jediná ze všech 33 stran, která je opravdu evropská a to se mi líbí. Jejich program je opravdu evropský, jejich působení je rovněž v široké evropské rovině a tudíž by, dle mého úsudku, skutečně mohli mít šanci něco v Evropě ovlivnit. To je veliké plus. Pana doktora Železného jsem si velmi vážila v době, kdy byl mým ředitelem v TV Nova, protože byl špičkovým profesionálem a dovedl řídit televizi, jako v ČR málokdo. Z jeho daňových machinací však nemám dobrý pocit a bohužel mi to brání ho volit. Na kandidátce je na druhém místě, dobře, mohla bych ještě i zakroužkováním některého jiného jména pana doktora odsunout do pozadí. Ale kdo je na prvním místě? Pan Ing. Vlastimil Tlustý. To je pro mne další zklamání, toho pána opravdu nemusím a jeho působení v politice, jeho kroky a rozhodnutí, už vůbec ne. Jsem jen laik, který se o politiku nijak hluboce nezajímá a právě proto mi stačí, aby mě kandidáti na prvních dvou místech kandidátky odradili a abych zavrhla stranu, která jinak vypadá velice slibně. Strana je ale v prvé řadě o lidech a tak nemohu volit tu, kde mám s kandidáty problém...

Heuréka, přichází má chvíle volby a za hodinu mohu klidně už stát u volební urny. V ruce mi zbyly lístky Strany svobodných občanů a Nezávislí. U první se mi skutečně líbí program i to, že se jedná o nově vzniklou stranu. Velice kvituji také to, že má strana v programu referendum o zavedení Eura. Rovněž s dalšími body programu mohu jen souhlasit a jejich popis je poměrně konkrétní. Nezávislí mi velmi imponují svým názvem, nikdy jsem nebyla členem žádné politické strany, a proto mám nezávislost obecně, ráda. Lídr na kandidátce, Ing. Roman Škrabánek, u mě boduje svými aktivitami v oblasti cestovního ruchu a také tím, že je jen o něco málo starší, než já. Tedy téměř vrstevník. Nová tvář. S programem souhlasím, ale schází mi konkrétnější načrtnutí způsobů, jak by strana chtěla body programu naplnit (jakými opatřeními, jakými způsoby). Zdá se, že mám nakonec zvoleno. Opravdu to vypadá, že budu volit Stranu svobodných občanů.

Závěr? Nejsem si jistá, že má volba je ta správná, to tedy ne. Jsem si ale jistá, že z toho, co mi bylo nabídnuto na 33 volebních lístcích, je to z mého pohledu ta nejlepší volba. Byla jsem poctivá. Strávila jsem nad svou volbou asi 2 hodiny plus nějakou tu dobu u televize při sledování televizních spotů. Nechci nechat své volební právo ležet ladem, protože ještě před 21 lety bych mohla jen snít o tom, že budu moci volit zastupitele do nějakého Evropského parlamentu. Jednou bude toto období v historii zřejmě označováno jako „období sjednocování Evropy“ a bude považováno za velmi významné v lidských dějinách. Chci se ho zúčastnit alespoň vhozením volebního lístku do urny. Iluze o tom, že by však politici mohli skutečně dělat věci pro lidi, jsem už asi ztratila. Bojím se, že i nová strana, která je teď odhodlaná a plná energie, bude za deset patnáct let tam, kde jsou dnešní české parlamentní strany. Moc a peníze politiky mění. Dokud nezačnou do politiky chodit velmi bohatí lidé a jen proto, že skutečně chtějí něco dobrého pro zemi vykonat, asi se to u nás nezmění. Do politiky stále příliš mnoho lidí vstupuje proto, aby si „nahrabalo“. A to je špatně. I přes tento můj skeptický pohled na politický svět však k volbám půjdu. Už proto, abych věděla, na koho pak nadávat a komu adresovat své stížnosti, až se mi prosazování českých zájmů v EU nebude líbit...

Autor: Markéta Dočekalová | pátek 5.6.2009 14:05 | karma článku: 12.77 | přečteno: 1366x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Jan Bartoň

Český Floyd

Policie v Teplicích zasáhla proti řádění vandala, který poté zemřel v sanitce při převozu do nemocnice. Česká pobočka AI označila zákrok policie za „hrubý a nezákonný“.

24.6.2021 v 9:20 | Karma článku: 21.10 | Přečteno: 426 | Diskuse

Pavel P. Kopecký

Íránské volby a krok zpět

Americký nátlak na Írán vyvolal pravý opak zamýšleného - posílení tamějšího antiamerikanismu a jeho spojenectví s Čínou!

24.6.2021 v 9:11 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 42 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Pět let od britského referenda

Malé zamyšlení u příležitosti pátého výročí vyhlášení výsledků britského referenda. Jaké jsme měli tehdy představy o reformách EU a co z nich zbylo?

24.6.2021 v 8:00 | Karma článku: 15.07 | Přečteno: 150 | Diskuse

Jan Lněnička

Afghánistán očima pohovkového stratéga

Po dvaceti letech od útoků na USA se americké jednotky stáhnou z Afghánistánu. Čeští vedoucí představitelé tvrdí, že je to chyba. Otázkou je: zůstanou české ozbrojené jednotky v Afghánistánu a budou dál bojovat za Prahu?

23.6.2021 v 17:46 | Karma článku: 16.85 | Přečteno: 326 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Evropský klimatický zákon

Letošní mimořádně studené jaro nijak neochladilo zápal unijních klimatických alarmistů pro jejich věc. Zelený úděl dále triumfuje. Čeká nás politicky velmi „horké“ léto. Přichází Evropský klimatický zákon a balíček Fit for 55.

23.6.2021 v 15:00 | Karma článku: 24.61 | Přečteno: 368 | Diskuse
Počet článků 22 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4505
Scenáristka, publicistka a lektorka tvůrčího psaní. Autorka dvoudílné učebnice "Tvůrčí psaní pro každého", provozovatelka webu (a kurzů) pro začínající autory www.scenare.cz. Vystudovala žurnalistiku na FSV UK, čtyři roky žila v Nizozemí a působila jako externí dopisovatel pro oblast Beneluxu. Studovala scenáristiku v USA, byla jednou ze zakladatelek televizního seriálu Ulice a podepsala se pod cca 680 jeho dílů. Momentálně působí jako producentka v producentské firmě. Více na www.scenare.cz

Najdete na iDNES.cz